(+420) 731 529 710
  +420 224 310 822
 

Výstava: ​Steve McCurry fotograf

3. 10. 2018

Do ambitu pražského kláštera Panny Marie Sněžné se znovu vrací výstava amerického fotografa Steve McCurryho, můžete ji zde navštívit do 4.11.2018. Reportážní a válečný světoznámý fotograf Steve McCurry má za sebou opravdu bohatou fotografickou minulost. Za svou kariéru byl již 2× prohlášen za mrtvého. Smrti byl několikrát opravdu blízko. Štěstěna však chtěla, aby nadále tvořil silná a inspirující díla. Do roku 2004 fotografoval na klasický film a jeho snímky se vyznačují velkou sytostí barev díky barevnému inverznímu filmu Kodachrome. Ač je i válečným fotografem, na jeho snímcích neuvidíte krev ani mrtvoly. Výstava je silná a inspirující. Nastartuje vás novým směrem, vřele doporučuji. Vybrala jsem 10 fotografií, které mne na výstavě zaujaly a kurátor výstavy fotograf Garik Avanesian mi k nim řekl zajímavé informace.

Výstava: ​Steve McCurry fotograf

Gariku, kolik fotografií je na výstavě ke zhlédnutí?

Na výstavě je celkem 107 velkoplošných fotografií. Nejmenší zvětšenina je velikosti 45×60cm a největší má rozměr 100×150cm.

Znáš Steva osobně? Jaký je to člověk?

Steva znám osobně. Je to již starší pán, který fotografuje už velmi dlouhou dobu. Dodnes jezdí po světě s fotoaparátem v ruce. Myslím si, že je již trošku unavený tím, jak je známý a vyhledávaný. Neustále ho někdo někam zve a chce po něm rozhovory. V New Yorku má své studio, kde má tým lidí, kteří pro něho pracují. Každý z týmu se věnuje něčemu jinému. Jeden člověk se zabývá výstavami, další člověk se zabývá prodejem knih, plakátů, pohlednic a tak dále. Má i retušéry, kteří zpracovávají jeho fotografie z cest, tiskaře, PR manažera a tak dále.

Čím se Stevovo dílo vyznačuje?

Jeho fotografie jsou sytě barevné. Lidé se mne na výstavě ptají, jestli snímky nejsou příliš přesaturované. Téměř všechny, které jsem na výstavu se Stevem vybral, jsou fotografované na film Kodachrome. Je to diapozitiv, který podává barvy velmi syté a jásavé.

Dnes fotografuje Steve digitálním fotoaparátem?

Ano, od roku 2004 Steve fotografuje digitálně a jako většina dobrých fotografů lituje toho, že digitální kameru neměl již dříve, udělal by prý mnohem více skvělých snímků.

Písečná bouře v Indii

Když jel Steve přes poušť v Radžasthánu v Indii, zastihla ho písečná bouře. Ve vzduchu byla oblaka písku a prachu. Lidé zachraňovali sebe a velbloudy a utíkali směrem k vesnici, aby se schovali. Steve věděl, že když zastaví a začne fotografovat, zničí svůj fotoaparát. Ovšem vzápětí si uvědomil, že takto výjimečná situace ho potká možná jednou za život. A že kameru si může koupit novou. Nechal zastavit auto, vystoupil a udělal naprosto úžasné fotografie. A stálo to za to. Po deseti minutách se obloha vyjasnila a bylo po všem. Kdyby se Steve rozmýšlel déle, přišel by o životní snímky.

Garik dodává: Jestli fotoaparát Steve nakonec vyčistil nebo vyhodil, opravdu nevím. Ale myslím si, že fotografové utrácí spoustu peněz za to, aby se dostali na úžasná místa za úžasnými záběry. Když vám tedy příroda nabízí možnost skvělých snímků, nemůžete se bát toho, že zničíte fotoaparát. Můžete mít připravené pouzdro na kameru do drsných podmínek a snažit se přístroj ochránit, ale někdy zkrátka musíte riskovat. Já jezdíval fotografovat na Holi Festivaly, kde se válčí s práškovými barvami a na festival, kde po sobě lidé lijí vodu. A tak vím, že fotograf je vždy celý mokrý nebo celý od práškových barev a nevyhne se tomu. Za 3 dolary jsem pořídil igelitová pouzdra a tím fotoaparát chráním. V batohu takové pouzdro nezabere moc místa a můžete být připraveni na všechno. Steve tenkrát připravený nebyl, v té době vymoženosti v podobě ochranných pouzder na fotoaparáty nebyly.

Vlak s lidmi

Steve má řadu fotografií, které vydal v jedné knize s názvem Iconic. To jsou jeho mistrovská díla, kterých fotograf pořídí za svůj život jen několik. Kvůli takovým snímkům vlastně fotograf tuhle práci dělá. Mezi jeho mistrovské dílo patří právě tento záběr vlaku v Indii. V této jedné fotografii se skrývá obrovský příběh. U tohoto snímku se může inspirovat básník, spisovatel, malíř nebo fotograf. Při pohledu na tohle dílo může spisovatel napsat celý román. Ve čtyřech oknech vlaku jsou zobrazeni různí lidé s různými osudy. Kompozičně je to dokonalé. Dvě kola připevněná na soupravě vlaku jakoby čtyři okna spojují a tím i osudy lidí, které vidíme. Tato fotografie dokonale podporuje lidskou představivost. Můžeme jen domýšlet, co vše se odehraje ve vlaku, když se rozjede. Jak se ti lidé seznamují, jedí, vtipkují, povídají si. Každý z obličejů na snímku nese svůj osud a svůj charakter. I barevně je tento snímek úžasný, má velkou sílu. Myslím si, že každý fotograf by chtěl mít podobnou fotografii s tak silným emocionálním nábojem. Na snímku může být vyobrazeno cokoliv, ale musí to být působivé. Já bych takový záběr také chtěl (směje se Garik).



Taxi

Tato fotografie je dalším mistrovským dílem Steva. Když jsem tento snímek viděl, říkal jsem, že to snad není ani možné. Když jsem byl v Indii, takové situace jsem potkával každý den. Ale Steve měl obrovské štěstí a hrály mu do karet veškeré okolnosti snímku. Seděl v taxíku a někam přejížděl, pršelo, okénka auta byla zamlžená, a tak Steve jedno okénko pootevřel. Do všeho hraje i žebrající dívka, která má na sobě výrazně červené oblečení a v náručí má dítě, které má mokré pramínky vlasů a neskutečně silný pohled. Když zvětšeninu tohoto snímku viděl můj kamarád malíř, nevěřil, že to je fotografie. Je to dokonalé výtvarné dílo. Myslím si, že toto je jedna z jeho nejlepších fotografií vůbec. Dá se na ní dívat neustále.

Rudý kluk

Tohle je také velmi zdařilá fotografie. Hlavně pro člověka, který nikdy nezažil Holi Festival, je tento snímek velmi atraktivní. A ti, co někdy na Holi Festivalu byli, tak vědí, že takový záběr si z festivalu jen tak neodnesete. Chlapec celý od rudého prášku krásně kontrastuje s modro-zelenou zdí a v pozadí je ještě vidět rozostřená postava druhého chlapce. Nepřekvapuje mne to, jak je chlapec rudý, na festivalu je každý takhle zmalovaný, i fotografové. Hlavní roli zde hraje pohled toho chlapce a ten barevný kontrast.

Pistole u hlavy

Tato fotografie vznikla v Peru. Steve říká, že tento snímek je naprosto triviální. Takový záběr se prý dá pořídit kdekoliv na světě. V Americe, v Evropě, v jakémkoliv státu světa. Steve fotografoval u školy a narazil na tohoto chlapce, kterého šikanovali starší kluci a vzali mu peníze, které měl od rodičů na svačinu. Chlapec velmi plakal a s plastovou pistolkou v ruce demonstruje sebevraždu. Je to velmi smutný příběh, ve kterém se skrývají silné emoce. Šikana je bohužel realita snad každé školy na světě.



Baletky

Na výstavu jsem vybíral fotografie asi z 3 500 Stevovo děl. Vybíral jsem ty nejlepší, Steve občas některé ubral a některé přidal. Mezi těmi všemi snímky jsem našel tento, který vypadá, že do konceptu výstavy moc nezapadá. Tato fotografie je pořízená v Chorvatsku ve škole baletu. Má silné emocionální působení. Dvě malé baletky v baletním úboru se rozcvičují a jedna druhé právě něco důvěrného sděluje. Můžeme si jen domýšlet, o čem si dívky špitají. Nad dívenkami visí fotografie, na kterých jsou zobrazeny ty nejlepší Prima Balleriny, které jsou jejich vzorem. Kdyby tam fotografie Prima Ballerín nebyly, tak by celý snímek byl naprosto triviální. Sport je obrovská dřina a každý se chce alespoň přiblížit těm nejlepším. Naše vzory nás táhnou kupředu. Ta fotografie má prostě příběh.

Mniši v Šaolinu

U vizuálního umění potřebujete alespoň trochu vědět, o co jde. Co se na obraze nebo fotografii děje a co je tam vyobrazeno. Každý na světě ví, kdo jsou Šaolinští mniši, co to je bojové umění a tak dále. Mniši na snímku právě tvrdě trénují a u toho meditují. Musejí neustále trénovat, aby chránili svůj řád. V jejich tréninku je kladen velký důraz na sebeovládání. Takto zavěšení za nohy hlavou dolů vydrží tito mladí kluci hodiny a hodiny. Snímek je kompozičně perfektní, můžeme vnímat rozpoložení mnicha v popředí. Fotografie je též krásně barevně kontrastní.

Velbloudi v Kuvajtu

Na tomto snímku Steve zachytil jednu z největších katastrof světa. Jde o požár ropných polí v Kuvajtu. Když začala válka mezi Irákem a Kuvajtem, tak Irák bombardoval ropné vrty. Z hořící nafty se zvedají mračna tmavého kouře. Den se proměňuje v noc. Lidé utekli a nechali tam drahé koně, zvířata a beduíny se stády velbloudů. Arabové beduíny nepovažují za lidi, proto je tam nechali. Na snímku vidíme velbloudy kontrastující se zářivým pozadím ohně. Všude na zemi černý prach. Je to velmi působivý a obdivuhodný záběr.



Socha Buddhy

Tento záběr vznikl v Afghánistánu na velmi známém místě, kam jezdila spousta turistů hlavně kvůli soše Buddhy, kterou vidíme. Jde o popisný snímek zobrazující život v afghánském městečku. Můžeme vidět lidi v hospůdce a lidi na ulici, kteří něco prodávají. Fundamentalisté sochu Buddhy bohužel zničili, takže podobnou fotografii už v Afghánistánu nikdo nepořídí. Zničením sochy přišlo toto místo o turisty. Nechápu, jak může někdo zakazovat umění, nebo radost ze života. Jsou to šílenci a nevěřím, že věří v boha.


11. září

Když jsem zjistil, že Steve má fotografie z teroristického útoku 11. září 2001, kdy zachytil pád věží Světového obchodního centra v New Yorku prakticky od samého začátku, nemohl jsem tomu uvěřit. Říkal jsem mu, jestli mu ti teroristi zavolali, že udělají atentát, aby byl připravený? (směje se Garik). Steve se právě vrátil myslím z Bolívie, vybaloval kufry a fotoaparáty. Najednou slyšel křik, podíval se z okna a viděl tu hrůzu. Popadl fotoaparát, vyběhl na střechu domu, kde bydlí a vše zachytil. Když věže spadly, šel přímo na místo tragédie. Pád věží Světového obchodního centra je spíše takový dokument popisující to, co se stalo. Ale snímky, které pořídil potom na místě, jsou velice výtvarné a vypovídající. Na tomto záběru vidíme hasiče, který leze po žebříku, všude kolem sutiny a vše je zachyceno skrze obrovskou konstrukci mrakodrapu. Můžeme vidět, jak je člověk proti obrovským konstrukcím mrakodrapu maličký.

Výstava: Steve McCurry – Photographer

Kdy: 7.9. – 4.11.2018, denně od 10 do 18:30 hodin

Kde: V Ambitu kláštera Panny Marie Sněžné, Jungman­novo nám. 753/18, Praha 1

Darujte
fotokurz

Dárkový poukaz na fotografický kurz k narozeninám, pod stromeček - dárek, který potěší.

  • Nejvíce se mi líbil pobyt na Šumavě (focení - Vydra a noční focení s dlouhým časem). Práce v ateliéru taky super. Přestal jsem fotit na automat. Manuální nastavení ještě úplně nedávám, ale priorita času a clony skvělé. Díky všem lektorům a celému Fotoinstitut.cz

  • Pochopila jsem více techniku, ve které jsem hodně tápala. Kurz mě hodně nakopl k dalšímu sebevzdělávání a hlavně…k focení!

  • Nejvíce se mi líbila lekce praktického focení portrétu v ateliéru. Kurz mě přinutil vyzkoušet si v praxi postupy nabyté v teorii. Kvalitní kurz, kvalitní lektoři, dobrá atmosféra.

  • Líbila se mi úroveň lektorů, kteří velmi profesionálně předávali informace, proto nelze jednoznačně určit, která lekce byla nejpřínosnější. Otevřelo mi to obzory, jak pohlížet na fotografování, že to není jen clona, čas,… Celý kurz hodnotím velmi kladně, budu ho doporučovat.

  • Tento kurz focení mi dal hodně coby úplnému začátečníkovi, kterému manuální režim focení, fotografická technika a grafické editory nic neříkaly. V mém případě vidím velký posun ve způsobu focení, i když vím, že mne čeká ještě hodně práce, abych byla se svou prací maximálně spokojena.

  • Kurz portrétu s Tondou Lavrenčíkem byl vážně skvělý, plný inspirativních tipů a zkušeností. Je více než zřejmé, že Tonda svému řemeslu doslova do detailu každého stínu rozumí. Po absolvování tohoto kurzu mnohem více chápete, jak je portrétování člověka opravdovým uměním...

  • Kurz zimní krajina pod vedením Andreje Macenauera byl pro mě velmi přínosný hned z několika důvodů. Dozvěděl jsem se o nových technikách krajinářské fotografie a zajímavých metodách postprocesingu. Pokud toužíte po krásných šumavských scenérií a zároveň pěkném víkendu stráveném v nádherném Domě fotografů, tak za sebe mohu jen doporučit!:-)

  • Workshop makrofotografie s Pavlem Krásenským byl pro mne obrovským přínosem. Pavel nám během víkendu ukázal spoustu vychytávek a zlepšováků z praxe. Konkrétní ukázky práce s hmyzem a pomoc s osvětlením malých objektů pro mne byl velice inspirativní...

  • Naučili jsme se lépe ovládat náš foťák. Zážitek pro mě bylo fotit portréty v profesionálním ateliéru a také východ slunce na Chalupské slati. Bylo taky hodně legrace.

  • Expedice s FotoInstitut.cz jsou excelentní. Byla jsem už několikrát, jsou to zážitky, se kterými budu umírat. Ve Skotsku je divoká příroda, často prší. Fotky akorát pro krajináře, tedy když bys psa nevyhnal. Organizace skvělá, fotky výborné.

Akreditace školícího střediska FotoInstitut.cz

Fotografie z kurzů