(+420) 731 529 710
  +420 224 310 822
 

​Jan Pohribný - Toskánsko

28. 7. 2017

Toskánsko je jak známo oblíbenou destinací krajinářských fotografů. Malebnost toskánské krajiny známe již ze středověkých obrazů. V období renesance byla toskánská krajina námětem mnoha malířů, Leonarda Da Vinci nevyjímaje. Je to krajina mírně zvlněná kopci, kde bují kultura už od doby bronzové. Antika, románské umění i renesance ve spojení s nádhernou krajinou tvoří Toskánsko tak neodolatelným. Všemu dominuje Florencie, meka umění srovnatelná jen s Římem a Paříží. Více o Toskánsku s Janem Pohribným, který zde pořádá pravidelné workshopy.

​Jan Pohribný - Toskánsko

Jane, proč právě Toskánsko je vaší oblíbenou destinací pro fotografování krajiny?

V Itálii je to bezesporu jedna z nejfotogenič­tějších lokací. Toskánská krajina je svébytně modelovaná a jednotlivá roční období zde odráží specifická barevnost. Mou doménou je sice barevná fotografie, což ovšem neznamená, že Toskánsko není atraktivní rovněž v černobílém provedení. Přitahuje mne, jako mnoho jiných, starobylost této krajiny, která je již po staletí v dobrém slova smyslu atakovaná člověkem. Je to typ kulturní krajiny, kde člověk naštěstí zanechal více pozitivních stop než jinde. Domnívám se, že nám Čechům je tento typ krajiny velmi blízký, neboť zde nacházíme jisté paralely s naší mírně zvlněnou a také po staletí přetvářenou krajinou. Toskánsko, a koneckonců značná část venkovské Itálie, uchovává mnohem zřetelněji svou historickou paměť, je plná malebných středověkých městeček, vesnic, usedlostí či kostelů. A je to kraj skvělého vína a horkého letního slunce, který dá našincům poznat, že jsou na jihu Evropy.

Kdy jste objevil kouzlo Toskánska?

Mnoho let pobývám a fotografuji v Ligurii, což je krajina rázovitější, hornatá, svažující se často přímo do moře. Mnohokrát jsem ovšem projížděl právě Toskánskem, které s Ligurií sousedí a navštívil přirozeně historicky a kulturně proslulá města, jako je Florencie, Pisa nebo Siena. Teprve však v posledních třech, čtyřech letech objevuji kouzlo Toskánské krajiny více do hloubky.
 

Čím je toskánská krajina podle vás nejzajímavější?

Zmínil jsem se již o propojení historie s krajinou, i o tom, že naštěstí zde do krajiny nezasahuje (až na výjimky) žádná industrie. Lehce zde při putování krajinou zapomenete, ve kterém století se nacházíte, jakoby jste byli poutníky nějakého mnišského řádu a vaše kroky vedla tato bukolická krajina od kostela ke kostelu, od jedné usedlosti s cypřišovým stromořadím k druhé na vzdáleném kopci na obzoru. Jako fotografa mne vždy oslovuje její měkká modelace a zejména barvy země. Spraše, které se v Toskánsku vyskytují, mají několik různých odstínů. Vegetace, zemědělské plodiny, které je pak zjara pokryjí, se opět s horkým létem mění, stejně tak vůně a zvuky, které jižní krajinu doprovází. Nezapomínejme však i na ostré vrcholky apuánských Alp na severozápadě Toskánska, které jsou proslulé svými lomy na mramor, jehož gigantické bloky na úpatí hor jsou fascinujícím námětem k fotografování.

V jakém období doporučujete navštívit Toskánsko?

Do Toskánska jezdí fotografové velmi často zjara. V tomto období se tam vytváří mlhy, které se drží v nížinách a vytváří v krajině specifickou náladu, takřka mystickou. Do Toskánska se jezdí za takovými snímky někdy už na konci února či v březnu, kdy krajina ještě není pokrytá vegetací. V dubnu se již některá políčka a stráně začínají zelenat, což může dát fotografiím další rozměr. Alternativou k jaru je podzim, kdy ovšem chybí, až na věčně tmavězelené cypřiše a píniové háje, odstíny zelené. Rád bych se dostal do Toskánska také někdy v zimě. Na hoře Monte Amiata se vyskytuje někdy i sníh, je tam dokonce sjezdovka. Letošní zima byla jistě dobrou příležitostí nafotit si Toskánsko pod sněhem, bělostné, zářivé, sněžilo dokonce i na Sicílii.
 

Jak jste již zmínil, toskánská krajina je podobná té naší české. Je něco, co v našich zeměpisných šířkách nemáme a v Toskánsku to mají?

Vegetace je přirozeně částečně odlišná, je to jih Evropy, stejně tak tradice a jistá estetika ve vysazování některých rostlin, stromů jako např. již zmíněné cypřiše. Ty tvoří kolem usedlostí nepřehlédnutelné cypřišové háje či kolem cest cypřišová stromořadí, pro Toskánsko typické vertikály v krajině. A samozřejmě pokud jste v oblastech Chianti nebo Montalcino, Montepulciano atd., obklopí vás vinice a viničky, které v takovém rozsahu u nás neznáme. Asi tím, co nejvíce můžeme Toskánsku a celému Středozemí závidět, je pochopitelně moře. Mnohakilometrové pláže u Alberese pod Grossetem, které jsou součástí chráněné rezervace, takže zde nestojí jediný hotel, patří k nejkrásnějším, jaké jsem v Itálii navštívil. Koncentrace památek je také enormní, ale nemůžeme se divit. Florencie a Toskánsko určovaly estetiku, kulturní, ale i ekonomickou a politickou tvář nejen tehdejší Itálie, ale i celé Evropy.

Do jaké části Toskánska konkrétně jezdíte?

Nejvíce jezdím na jih Toskánska do oblasti Val d´Orcia. Také občas fotografuji trošku více na sever kolem Sieny, s charakteristickým profilem krajiny i barevnosti městeček. Působivé jsou zmíněné lomy u Carrary, zvláště když se Alpské vrcholky utápí v temných mracích a pod nimi jsou bílošedé kvádry připomínající jakousi hru v obří kostky. Zatím nejfotogeničtější se mi zdá právě oblast Val d´Orcia, kde jsem již udělal pár workshopů pro brněnskou Photogenii a s Fotoinstitutem se chystáme zde na podzim uspořádat workshop zaměřený na krajinu, instalaci a luminografii v krajině. Ta oblast má několik úchvatných dominant, jako je městečko Pienza, rodiště papeže Pia II., který jej přetvořil na renesanční perlu, či zmíněné Montepulciano, San Quirico d’Orcia a další. Na vše shlíží nepřehlédnutelná Monte Amiata, což je prapůvodní sopka. Celá tato oblast nese určité rysy vulkanické krajiny.
 

Kdo na území Toskánska vytvořil tak bohatou kulturu v podobě kostelů, hradů a zámků?

Základ Antiky přišel ve starověku jak od Etrusků, tak z Řecka. Expandující Římané starou kulturu přijali a přetavili do nového tvaru a toho, co dnes chápeme jako kulturu antického Říma. To, co však určuje typický duch Toskánska, jsou památky – zejména architektura středověku. Naleznete zde dechberoucí klášterní komplexy, kostely i hrady z období románského umění. Katedrála v Sieně je jedním z nejkrásnějších příkladů románsko-gotické sakrální architektury. A o renesanci jsem se již zmínil mnohokrát. Byla to doba neskonalého rozkvětu lidského vědění, umu, kultury, ale i humanismu a její stopy nacházíme právě v Toskánsku v nebývalém rozsahu.

Myslíte si, že díky Etruskům je v Toskánsku umělecký duch?

Etruskové stojí někde na počátku toho dlouhého řetězce, o kterém jsem se jen ve zkratce zmínil v předešlé odpovědi. Jejich vklad do civilizace a kulturnosti celé střední Itálie je nepřehlédnutelný.
 

Proč si myslíte, že Italové mají tak blízko k umění, jako málokterý jiný stát?

Když někde existuje civilizace založená mj. na vytváření krásna, na estetice, která je podložena i matematikou a jinými přírodními vědami, pak vám to asi za těch pár tisíc let vejde do krve. Nesmírně bohatá historie království a vévodství Apeninského poloostrova, které se teprve v 19. století dokázaly sjednotit do útvaru, který dnes známe jako Itálie, zanechala opravdu výrazný otisk nejen v této zemi. A podíváme-li se ještě hlouběji do historie, vidíme, že zde žili již v době kamenné na severu Itálie např. Camuni, kteří ryli a vytesávali své obrazy do skal vyhlazených ledovcem v oblasti Val Camonica. Na Sardinii mezi 2000 –1000 lety př. Kr. žili stavitelé takzvaných Nurag, obranných věží z kyklopského zdiva, které dodnes fascinují svou dokonalostí návštěvníky ostrova. Ale na počátku všeho hledejme samu krajinu, přírodu, která utvářela první lidskou kosmologii, božstva, stejně tak emoce, které jsou našim východiskem pro hledání toho, co považujeme za krásné, harmonické, …

Kdy není ideální jet do Toskánska za fotografováním?

Nedoporučuji jezdit do Toskánska, když je vrcholné léto. Červenec a část srpna není ideální. V tomto období je Toskánská krajina poměrně vysušená, a slunce velmi vysoko. Ale pokud si přivstanete nebo budete fotografovat odpoledne, vpodvečer, pak vám nic nebrání snímat klasickou krajinu v létě. Jsou však fotografové, jako např. slavný ital Franco Fontana, kteří přímo vyhledávají toto ploché, tvrdé sluneční světlo, které jim pomáhá zdůraznit neplasticitu krajiny. Tedy je-li to váš záměr a chcete se vyjádřit třeba minimalisticky, jako právě zmíněný Fontana, pak léto může být pro vás ideální.
 

Za jakého světla v Toskánsku nejraději fotografujete?

Když fotografuji klasickou krajinu, tak brzy ráno, nebo v podvečer, když je nízké – plastické světlo. Po ránu bývají mlhy, jak už jsem zmínil. Pokud dělám luminografii, tak potřebuji šero, nebo úplnou tmu. Na podzim a časně z jara se dá fotografovat celý den. Slunce je nízko a to je pro fotografie ideální. Záleží ale, čeho chcete dosáhnout.

Jakým objektivem fotografujete krajinu?

Na krajinu používám většinou hodně širokoúhlé objektivy. Výjimečně použiji delší ohnisko. Když pracuji s nějakými elementy, objekty, modelem, tak široké ohnisko mi pomáhá zdůraznit perspektivu – při vhodném úhlu (zpravidla z podhledu) udělá z menších věcí větší a zachytím i lépe dojem prostoru.

Je Toskánsko drahou destinací?

Toskánsko je poměrně drahá destinace. Je to jedna z nejnavštěvo­vanějších destinací v Evropě a zvláště v sezóně je tam draho.
 

Kde se v Toskánsku ubytováváte?

Pro workshop pronajímáme většinou celý dům v Toskánsku, nebo nějaké apartmány.

Když pořádáte výpravu do Toskánska, jak celá akce probíhá? Jak vypadá každodenní program?

V Toskánsku mám už vybrané lokace, které jsou zajímavé nebo by mohly účastníky inspirovat. Frekventanty nejprve seznámím s lokacemi v dosahu ubytování, aby si uměli představit, co s ní mohou na svých snímcích vytvořit. A samozřejmě učím i možnost, jak být nejen fotografem, ale jak své fotografie v krajině inscenovat, jako je např. zásah do krajiny v podobě instalace, práce s modelem v prostoru, při užití luminografie apod. V domě, kde jsme ubytovaní, vytvoříme zpravidla improvizovanou pracovnu i projekční místnost, zde probíhá teoretická příprava a teorii následně hned uplatňujeme v praxi. Na mých workshopech nejde o fotografování, kdy chodíte po krajině a “jen” fotografujete. Musíte v krajině být aktivní a něco pro fotografii vytvořit. Ať se to týká již zmíněné instalace, nebo práce s modelem, nebo fotografování sebe sama. Při autoportrétech se dobře naučíte, jak modelům nejen vysvětlit, ale i ukázat, co je vaše idea a jak jí mají naplnit.

Děkuji za rozhovor!

www.pohribny.cz

Toskánsko - Fotoexpedice s Janem Pohribným v září 2017www.fotoinstitut.cz/…op-toskansko?…

Darujte
fotokurz

Dárkový poukaz na fotografický kurz k narozeninám, pod stromeček - dárek, který potěší.

  • Nejvíce se mi líbil pobyt na Šumavě (focení - Vydra a noční focení s dlouhým časem). Práce v ateliéru taky super. Přestal jsem fotit na automat. Manuální nastavení ještě úplně nedávám, ale priorita času a clony skvělé. Díky všem lektorům a celému Fotoinstitut.cz

  • Pochopila jsem více techniku, ve které jsem hodně tápala. Kurz mě hodně nakopl k dalšímu sebevzdělávání a hlavně…k focení!

  • Nejvíce se mi líbila lekce praktického focení portrétu v ateliéru. Kurz mě přinutil vyzkoušet si v praxi postupy nabyté v teorii. Kvalitní kurz, kvalitní lektoři, dobrá atmosféra.

  • Líbila se mi úroveň lektorů, kteří velmi profesionálně předávali informace, proto nelze jednoznačně určit, která lekce byla nejpřínosnější. Otevřelo mi to obzory, jak pohlížet na fotografování, že to není jen clona, čas,… Celý kurz hodnotím velmi kladně, budu ho doporučovat.

  • Tento kurz focení mi dal hodně coby úplnému začátečníkovi, kterému manuální režim focení, fotografická technika a grafické editory nic neříkaly. V mém případě vidím velký posun ve způsobu focení, i když vím, že mne čeká ještě hodně práce, abych byla se svou prací maximálně spokojena.

  • Kurz portrétu s Tondou Lavrenčíkem byl vážně skvělý, plný inspirativních tipů a zkušeností. Je více než zřejmé, že Tonda svému řemeslu doslova do detailu každého stínu rozumí. Po absolvování tohoto kurzu mnohem více chápete, jak je portrétování člověka opravdovým uměním...

  • Kurz zimní krajina pod vedením Andreje Macenauera byl pro mě velmi přínosný hned z několika důvodů. Dozvěděl jsem se o nových technikách krajinářské fotografie a zajímavých metodách postprocesingu. Pokud toužíte po krásných šumavských scenérií a zároveň pěkném víkendu stráveném v nádherném Domě fotografů, tak za sebe mohu jen doporučit!:-)

  • Workshop makrofotografie s Pavlem Krásenským byl pro mne obrovským přínosem. Pavel nám během víkendu ukázal spoustu vychytávek a zlepšováků z praxe. Konkrétní ukázky práce s hmyzem a pomoc s osvětlením malých objektů pro mne byl velice inspirativní...

  • Naučili jsme se lépe ovládat náš foťák. Zážitek pro mě bylo fotit portréty v profesionálním ateliéru a také východ slunce na Chalupské slati. Bylo taky hodně legrace.

  • Expedice s FotoInstitut.cz jsou excelentní. Byla jsem už několikrát, jsou to zážitky, se kterými budu umírat. Ve Skotsku je divoká příroda, často prší. Fotky akorát pro krajináře, tedy když bys psa nevyhnal. Organizace skvělá, fotky výborné.

Akreditace školícího střediska FotoInstitut.cz

Fotografie z kurzů