(+420) 731 529 710
  +420 224 310 822
 

Fotografka ALŽBĚTA JUNGROVÁ: Dokumentární fotografie

2. 8. 2018

Fotografka Alžběta Jungrová dokumentovala s fotoaparátem ta nejděsivější místa naší planety, získala několik ocenění Czech Press Photo nebo UNHCR. V současné můžeme její fotografie vidět hojně v časopisech, živí se komerční fotografií a hlavně si užívá tvůrčí svobody volné tvorby. O její tvorbě a fotografiích více v rozhovoru.

Fotografka ALŽBĚTA JUNGROVÁ: Dokumentární fotografie

Co je nejdůležitější, aby člověk byl úspěšným fotografem?

Kombinace trpělivosti, vůle i talentu, ale především jde o každodenní práci a posouvání se vpřed.

Co je pro Vás složitější? Fotografovat lidi ve městě nebo lidi po domluvě při schůzce s osobností?

Vždy záleží na městě a lidech. Jsem stejně nadšená z portrétu někoho zajímavého jako ze streetové fotky v hezkém městě.

Vybral jsem si z Vašeho archivu fotografie s ženami koupajícími se v moři a chtěl jsem se zeptat, kde a jak tato fotografie vznikla?

Kania Kumari je nejjižnější cíp Indie, kde se spojují dva oceány. Je to jedno z velkých poutních míst. Fotografie vznikla v rámci projektu o indických tradicích a kořenech jógy.

Je těžké umět do fotografie vnést krásu a estetiku a zároveň dosáhnout toho, aby nám něco sdělovala?

To je podle mého názoru podstata a zaklad každé dobré fotografie.

Alžběta Jungrová: Bangladéš – každodenní život 

Jak moc je důležité pro reportážního fotografa, aby fotografie sdělovala správný úhel pohledu, který zastupujete svým politickým a náboženským názorem?

U reportáže či dokumentu by měl fotograf zůstat pokud možno co nejvíce nestranný. Nejsme na místě, abychom situaci soudili, ale abychom její obraz přenesli divákovi, který by měl mít možnost si na to, co se děje, udělat názor sám.

Alžběta Jungrová: Bangladéš – každodenní život 

Jaké pro Vás bylo pracovat pro MF DNES?

V MF Dnes jsem pracovala rok před 22 lety, bylo to moje první zaměstnání, tudíž jsem byla vyděšená k smrti, bych pracovala dobře a nikdo mě nevyhodil ☺. Z dnešního pohledu fungovala tištěná periodika odlišně.

Alžběta Jungrová: Bangladéš – každodenní život 

Jaký soubor z Vašeho archivu považujete za nejzajímavější a jak probíhalo jeho focení? 

To nedokážu posoudit, mám ke své práci velmi kriticky postoj. Mnoho příběhů, které jsem viděla nebo prožila, určitě ovlivnila mě samotnou. Nedokážu „vytáhnout“ jen jeden jediný.

Spolupracovala jste někdy i s jinými umělci z jiného odvětví, než je fotografie?

Poslední dva roky spolupracuji s českými výtvarníky a snažíme se vytvářet kombinace fotografie tištěné na plátno v kombinaci s malbou. Je to pro mne jeden ze zásadních projektů. Vždy jsem chtěla spolupracovat s dalšími autory z jakékoliv oblasti a mít tak možnost konfrontovat a dívat se na svou tvorbu z jiného úhlu. Například jedna z fotografií z projektu s malířem Martine Krajcartem půjde na podzim do aukce v Kodl galerii.

Alžběta Jungrová: My most favorite project of the year with painter Martin Krajcart

Máte v současnosti nějakého fotografa, který je Vaším aktuálním vzorem či inspirací?

Je jich spousta. Někteří přetrvávají od dětství, jiné stále objevuju. Každý zajímavý přístup nebo pohled je pro mne inspirativní, ať se jedná o fotku, film nebo jiné výtvarné umění.

Zaujalo mě velmi emotivní světlo na Vašich fotografiích u série „The last day of hotel Europe“ (takové znám od Antonína Kratochvíla :) Byla to náhoda?

Světlo ve fotografii je pro mne nedílná součást vyprávění, stejně jako kompozice a obsah, ale jeho důležitost je pro mne hlavně v umocňování atmosféry, kterou chceme vyjádřit.

V hotelu Evropa jsem si přála fotit mnoho let, ale podmínky byly neúnosné. Nakonec jsem měla štěstí a díky vánočnímu večírku, který se tam loňského roku konal, se mi podařilo získat tam jeden den na focení těsně před úplným uzavřením hotelu. Tak vznikl soubor „The last day of hotel Europe“, což současně můžeme vztáhnout na Evropu jako takovou.

Alžběta Jungrová: The last day of hotel Europe

Jakým způsobem fotografie doupravujete?

Zaleží na druhu fotografie. Jiné je to u komerční fotky a naprosto odlišné u dokumentu nebo u mé vlastní tvorby. Většinou preferuji jen velmi základní postprodukci ve photoshopu.

Alžběta Jungrová: The last day of hotel Europe

Setkala jste se někdy s tím, že vaše fotografie působila nevhodně a musela jste jí vyřadit, ačkoliv se jednalo o dobře vyfocený záběr? 

Myslím si a doufám, že v tomto ohledu mám nastavenou hranici morálky a etiky velmi citlivě. Zatím jsem se ničím takovým nesetkala.

Děkuji za rozhovor.

Alžběta Jungrová

Fotografuje od raného dětství, po studiu na legendární „Grafárně“ v pražské Hellichově ulici pracovala jako reportérka v MF Dnes, později navázala spolupráci s Hospodářskými novinami, fotografovala pro Lidové noviny a deníky vydavatelství Vltava Labe Press. Její práce brzy nezůstala bez povšimnutí ani u zahraničních tiskových agentur jako například CPA či Demotix. Odtud už pokračování fotografické kariéry Alžběty Jungrové směřovalo převážně „ven“. S fotoaparátem dokumentovala ta nejděsivější místa a příběhy naší planety.

Fotografie Alžběty Jungrové získaly právem několik ocenění Czech Press Photo a dvakrát Alžběta obdržela ocenění UNHCR, udělované za významnou pomoc uprchlíkům. V současné době pobývá v Praze, fotí pro lifestylové magazíny, živí se komerční fotografií a hlavně si užívá tvůrčí svobody volné tvorby.

Alžběta Jungrová na Facebooku

Darujte
fotokurz

Dárkový poukaz na fotografický kurz k narozeninám, pod stromeček - dárek, který potěší.

  • Nejvíce se mi líbil pobyt na Šumavě (focení - Vydra a noční focení s dlouhým časem). Práce v ateliéru taky super. Přestal jsem fotit na automat. Manuální nastavení ještě úplně nedávám, ale priorita času a clony skvělé. Díky všem lektorům a celému Fotoinstitut.cz

  • Pochopila jsem více techniku, ve které jsem hodně tápala. Kurz mě hodně nakopl k dalšímu sebevzdělávání a hlavně…k focení!

  • Nejvíce se mi líbila lekce praktického focení portrétu v ateliéru. Kurz mě přinutil vyzkoušet si v praxi postupy nabyté v teorii. Kvalitní kurz, kvalitní lektoři, dobrá atmosféra.

  • Líbila se mi úroveň lektorů, kteří velmi profesionálně předávali informace, proto nelze jednoznačně určit, která lekce byla nejpřínosnější. Otevřelo mi to obzory, jak pohlížet na fotografování, že to není jen clona, čas,… Celý kurz hodnotím velmi kladně, budu ho doporučovat.

  • Tento kurz focení mi dal hodně coby úplnému začátečníkovi, kterému manuální režim focení, fotografická technika a grafické editory nic neříkaly. V mém případě vidím velký posun ve způsobu focení, i když vím, že mne čeká ještě hodně práce, abych byla se svou prací maximálně spokojena.

  • Kurz portrétu s Tondou Lavrenčíkem byl vážně skvělý, plný inspirativních tipů a zkušeností. Je více než zřejmé, že Tonda svému řemeslu doslova do detailu každého stínu rozumí. Po absolvování tohoto kurzu mnohem více chápete, jak je portrétování člověka opravdovým uměním...

  • Kurz zimní krajina pod vedením Andreje Macenauera byl pro mě velmi přínosný hned z několika důvodů. Dozvěděl jsem se o nových technikách krajinářské fotografie a zajímavých metodách postprocesingu. Pokud toužíte po krásných šumavských scenérií a zároveň pěkném víkendu stráveném v nádherném Domě fotografů, tak za sebe mohu jen doporučit!:-)

  • Workshop makrofotografie s Pavlem Krásenským byl pro mne obrovským přínosem. Pavel nám během víkendu ukázal spoustu vychytávek a zlepšováků z praxe. Konkrétní ukázky práce s hmyzem a pomoc s osvětlením malých objektů pro mne byl velice inspirativní...

  • Naučili jsme se lépe ovládat náš foťák. Zážitek pro mě bylo fotit portréty v profesionálním ateliéru a také východ slunce na Chalupské slati. Bylo taky hodně legrace.

  • Expedice s FotoInstitut.cz jsou excelentní. Byla jsem už několikrát, jsou to zážitky, se kterými budu umírat. Ve Skotsku je divoká příroda, často prší. Fotky akorát pro krajináře, tedy když bys psa nevyhnal. Organizace skvělá, fotky výborné.

Akreditace školícího střediska FotoInstitut.cz

Fotografie z kurzů