Robert Vano – barevná fotografie část 2.

14. 6. 2018

Barevné fotografie prý nesou více informací než fotografie černobílé. Jak k fotografování barevných fotografií přistupuje Robert Vano? Jak fotil snímek, který zdobí obálku jeho knihy Memories? U barevných fotek musíte s barvami zacházet prý opatrně a už při focení volit prostředí, modela a rekvizity, které spolu budou korespondovat. O barevné fotografii již podruhé s mistrem Robertem Vano.

Robert Vano – barevná fotografie část 2.

Myslíš si, že dnes převládají fotografové, kteří fotí černobíle nebo barevně?

To nedokáži posoudit, ale jsou fotografové, kteří fotí jenom barevně. Narodili se do éry iPhone. Já vždy fotil především černobíle, kdybych měl fotit barevně tak bych u analogové fotky potřeboval strašně moc věcí navíc. Různé barevné filtry na zvětšení fotek ve škále RGB a tak dále.

Je složitější zpracovat barevnou fotku?

Myslím, že není. Všechno je složité, když s tím začínáš a tápeš a nevíš. Složitá pro mě byla i platina, trvalo mi deset let, než jsem se to naučil. Ale když už to umíš a máš potřebnou praxi, tak je to hotové za šest minut. Vše je složité, koupíš si telefon a ani u něj nemáš návod k použití, prý si ho máš najít na internetu. Znal jsem fotografku, která dělala barevnou analogovou fotku a ta měla fotku hotovou raz dva, protože věděla, jak na to.

Většině lidí se prý líbí více barevné fotky, vzbuzují v divákovi více emocí díky psychologickému působení barev. Souhlasíš s tím?

Já se o většinu lidí nezajímám, já dělám fotky pro sebe. Mně se to tak líbí, a když se moje fotky líbí někomu jinému, mám z toho radost. A když se někomu moje fotky nelíbí, tak ať se dívá na fotky někoho jiného. Možná, že barevné fotky obsahují více informací. Když nafotíš zahradu s ovocnýma stromama, tak když je fotka černobílá, všechno ovoce vypadá stejně. Když je fotka barevná, tak vidíš, že tam je jablečný strom a hrušky. A vidíš, kde jsou červená jablka a kde žlutá. Ale když já fotím někomu zadek, tak to nemusí být barevně. Každý ví, že to je zadek. Ale když někdo například nikdy nebyl v Nepálu, tak je hezké předat mu informace o té pestrosti barev v Nepálu. Máš možnost vidět, jak to tam reálně vypadá.

Jak fotíš barevné fotky, aby nebyly všední?

Třeba je přesvítím nebo použiji nějaký filtr. Chci, aby moje barevné fotky vypadaly snově.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Barevná fotografie na obálce knihy Memories je top, jak jsi jí fotil?

Tak tahle fotka je přesně tak, jak to bylo v reálu, tam jsem nemusel s fotkou dělat téměř nic. Není tam skoro žádná barva. Model na sobě měl černý svetr, měl černé vlasy a černé obočí a světle modré oči. Neměl oči jak světla na křižovatce, jen lehce modré. Zeď za modelem byla taková stará, žlutá, antická a seškrábaná. Tóny na fotce jsou do tmava, vše to ladí, žádné křiklavé různé barvy. Proto ta fotka vypadá tak, jak vypadá. A fotil jsem jí na clonu 1.4 a čas 1/15s. Pak fotky vypadají takhle. Ale všechno je to o tréninku. Když každý den nafotíš 72 snímků, za rok máš 26 280 fotek a z toho vyjdou dvě krásné fotky. Ale kdybych tuhle obálkovou fotku chtěl nafotit znova, tak to neumím, protože na to nemám recept.

Z tvých odpovědí vyplývá, že máš rád monochromatické fotky, kde na fotce jsou různé tóny jedné barvy, že?

Támhle na zdi můžeš vidět fotku kluka na lehátku na vodě. Všechny odstíny té fotky jsou podobné, takové do zelena. Voda i příroda okolo. Takže ta fotka vlastně ani nevypadá jako barevná. Kdyby tam byla červená barva a žlutá a ten kluk by byl růžový, tak to by byla hrůza. Mám rád, když jsou na fotce různé odstíny jedné barvy, pak se mi ta fotka líbí. Tady na zdi mám obraz, kde jsou stromy a voda a všechno je v odstínech zelené, to se mi líbí. Líbí se mi barevné fotky například fotografky Sarah Moon, ta ráda používá různé odstíny jedné barvy a s barvou zachází opatrně.

Jak zpracováváš barevné fotky?

Fotky stáhnu a pak se na ně koukám (směje se Robert). Fotku zesvětlím, přidám kontrast, někdy přidám zrno, upravuji málo.

Roberte, je nějaké téma, které by se nemělo fotit barevně?

Já si myslím, že akty by se neměly fotit barevně. Ale jsou fotografové, kteří fotí všechno barevně. Podle mě barevné akty vypadají jako porno. Playboy začal hned po druhé světové válce a tam se fotilo všechno barevně. Tak se mi to s tím asi spojuje. Ale ať si každý dělá, co chce. Já si myslím, že teď je taková doba, že všichni chtěj všechno barevně a ostře. Tak ať to maj.

Je nějaké téma, které by se naopak nemělo fotit černobíle? Třeba jídlo?

To nevím. Když nebyl barevný film, tak lidi určitě fotili i jídlo, takže i jídlo se dá nafotit černobíle. Ale určitě jídlo vypadá lépe barevně.

Darujte
fotokurz

Dárkový poukaz na fotografický kurz k narozeninám, pod stromeček - dárek, který potěší.

  • Tenhle víkend ve mně bude ještě dlouho doznívat a myslím, že si ho budu pamatovat navždycky. Ještě jednou děkuju Robertovi, který je prostě úžasný, všem z FotoInstitutu za organizaci tohoto workshopu a skvělé zázemí a ostatním účastníkům za neopakovatelnou atmosféru

  • Nejvíce se mi líbil pobyt na Šumavě (focení - Vydra a noční focení s dlouhým časem). Práce v ateliéru taky super. Přestal jsem fotit na automat. Manuální nastavení ještě úplně nedávám, ale priorita času a clony skvělé. Díky všem lektorům a celému Fotoinstitut.cz

  • Pochopila jsem více techniku, ve které jsem hodně tápala. Kurz mě hodně nakopl k dalšímu sebevzdělávání a hlavně…k focení!

  • Nejvíce se mi líbila lekce praktického focení portrétu v ateliéru. Kurz mě přinutil vyzkoušet si v praxi postupy nabyté v teorii. Kvalitní kurz, kvalitní lektoři, dobrá atmosféra.

  • Líbila se mi úroveň lektorů, kteří velmi profesionálně předávali informace, proto nelze jednoznačně určit, která lekce byla nejpřínosnější. Otevřelo mi to obzory, jak pohlížet na fotografování, že to není jen clona, čas,… Celý kurz hodnotím velmi kladně, budu ho doporučovat.

  • Tento kurz focení mi dal hodně coby úplnému začátečníkovi, kterému manuální režim focení, fotografická technika a grafické editory nic neříkaly. V mém případě vidím velký posun ve způsobu focení, i když vím, že mne čeká ještě hodně práce, abych byla se svou prací maximálně spokojena.

  • Kurz portrétu s Tondou Lavrenčíkem byl vážně skvělý, plný inspirativních tipů a zkušeností. Je více než zřejmé, že Tonda svému řemeslu doslova do detailu každého stínu rozumí. Po absolvování tohoto kurzu mnohem více chápete, jak je portrétování člověka opravdovým uměním...

  • Kurz zimní krajina pod vedením Andreje Macenauera byl pro mě velmi přínosný hned z několika důvodů. Dozvěděl jsem se o nových technikách krajinářské fotografie a zajímavých metodách postprocesingu. Pokud toužíte po krásných šumavských scenérií a zároveň pěkném víkendu stráveném v nádherném Domě fotografů, tak za sebe mohu jen doporučit!:-)

  • Workshop makrofotografie s Pavlem Krásenským byl pro mne obrovským přínosem. Pavel nám během víkendu ukázal spoustu vychytávek a zlepšováků z praxe. Konkrétní ukázky práce s hmyzem a pomoc s osvětlením malých objektů pro mne byl velice inspirativní...

  • Naučili jsme se lépe ovládat náš foťák. Zážitek pro mě bylo fotit portréty v profesionálním ateliéru a také východ slunce na Chalupské slati. Bylo taky hodně legrace.

  • Expedice s FotoInstitut.cz jsou excelentní. Byla jsem už několikrát, jsou to zážitky, se kterými budu umírat. Ve Skotsku je divoká příroda, často prší. Fotky akorát pro krajináře, tedy když bys psa nevyhnal. Organizace skvělá, fotky výborné.

Akreditace školícího střediska FotoInstitut.cz

Fotografie z kurzů